Po čtrnácté jsme se letos potkali na tradičních běžeckých závodech Valachiarun. A zase to bylo fajn, aspoň nám se to líbilo. A z reakcí myslíme, že vám taky 🙂

Letošní ročník se nesl v duchu improvizace. Začali jsme s tím už týden před startem, kdy jsme se pro malou účast rozhodli změnit formát “dospělého” běhu a ze závodu udělat veřejný výběh. Pak následovaly trable s dodáním startovních čísel a medailí, ale i to se podařilo vyřešit. A sobota pak přinesla, trochu nečekaně, deštivé počasí. Máme za sebou jedno z nejsušších a nejteplejších září za posledních moc let. Což o to, příroda vodu potřebuje jak sůl, ale propršet zrovna dopoledne na Valachiarunu nemuselo! Takže i během závodů samotných a hlavně vyhlašování jsme museli trochu improvizovat. Ale i tak jsme to společně zvládli 🙂

Dopoledne tradičně patřilo dětem a těch se i přes ryze podzimní počasí nakonec dostavilo na závody 98! Svůj první běh nejen dnešního dne, ale většinou i v životě nejdřív absolvovali ti nejmenší v AUSTIN BABY bězích v doprovodu rodičů. Je to obvykle jeden z nejhezčích momentů závodů, když děti ve věku 0 až 4 roky zápolí s trasou, často se slzami v očích. Ale tu dřinu nakonec odměníme medailí v cíli a slzy v očích se rázem změní v čistou radost.

Pak přišly na řadu další a další kategorie a celkově běhy zabraly bezmála hodinu. I s krátkými pauzami, kdy jsme čekali na lepší počasí, ale marně. Když jsme zalezli pod střechu, obvykle přestalo pršet, aby začalo, jakmile se další kategorie postavila na start.

Každopádně všem dětem patří velká pochvala nejen za účast, skvělé sportovní výkony, ale hlavně za to, že se nezalekly počasí!

Výsledky dětských AUSTIN MINI běhů najdete zde

V poledne jsme pak odstartovali trochu netradiční běžecký happening na trase původně avizovaného závodu. Ta byla pro letošní rok v plánu zcela nová, takže jsme to brali jako jakýsi test. A celé se to neslo ve velmi příjemném duchu, vlastně to bylo fajn proběhnutí. Kdo chtěl, trochu si zazávodil, kdo ne, hezky si pokecal. Ale všichni jsme na konci měli dobrý pocit, že jsme se aspoň chvíli proběhli.

Nakonec jsme rozdali původně plánované ceny v tombole a většina účastníků si tak domů odnesla i menší či větší dárek…

No a co říct na závěr? To co zaznělo při loučení v parku. Slibujeme, že příští rok začneme plánovat dřív, vrátíme silniční rovinaté trasy a tuto novou rozhodně v nějaké variantě využijeme jako základ pro horský běh, který vždy k Valachiarunu patřil a chceme aby patřil zase! Takže se na vás těšíme při 15. ročníku v sobotu 28. 9. 2024!

Fotogalerii od našeho skvělého a věrného fotografa Milana Muchy najdete zde